Doc. Bente Lomstein se svými kolegy z dánské Aarhuské univerzity zkoumá život bakterií v sedimentech mořského dna. V chladném a temném prostředí za vysokého tlaku a nedostatku živin tyto bakterie získávají energii rozkladem organických látek na oxid uhličitý. Jejich metabolismus je extrémně pomalý, může trvat roky, než dojde k buněčnému dělení. Na zemském povrchu za příznivých podmínek se jednobuněční začnou dělit během desítek minut. Studovat tak pomalý život není jednoduché. Dánští mikrobiologové k tomu využívají stop pravotočivých aminokyselin v usazeninách na mořském dně. Pravotočivé aminokyseliny stáčejí rovinu procházejícího polarizovaného světla doprava, a ze všech živých organismů je produkují jen některé bakterie. Všichni ostatní umíme vyrobit a využít jen aminokyseliny levotočivé, stáčející rovinu polarizovaného světla vlevo. Odhaduje se, že bakterie sedimentů mořského dna představují od 10 do 30% veškeré živé hmoty na Zemi. Mořské dno pokrývá 75% zemského povrchu a vrstva usazenin na něm leckdy dosahuje až 100 m. Jejich příspěvek ke koloběhu uhlíku sotva můžeme zanedbat.